Tradiční khukuri

Jaký je původ této zbraně však není úplně jasné...

Na počátku roku 326 př. n. l. vpadl Alexandr Veliký do Indie. Jeho tažení se vyznačovalo mimořádnou krutostí, řečtí vojáci ničili a vypalovali města i celé kraje. Když Alexandr zhruba po roce Indii opustil a vydal se zpět na západ, zanechal na dobytých územích řecké posádky a do čela podrobených území dosadil vládce - satrapy. Podrobené indické státy se, ale téměř okamžitě po odchodu Alexandrovy armády vzbouřily a po řeckých veteránech, usazených v Indii, se nezachovaly žádné stopy. Jedna stopa se dost možná zachovala. Řečtí vojáci, zejména pak členové Alexandrovy elitní jízdy byly často vyzbrojení sečným mečem kopis. Tato pozoruhodná zbraň v sobě kombinuje průraznost sekery s dlouhým ostřím meče a současně si zachovávala možnost použití k bodnutí.

Legendární nepálský nůž kukri se řeckému meči kopis natolik podobá, že se mnozí historikové domnívají, že jeho vznik byl inspirovám právě setkáním místních obyvatel se zbraněmi Alexandrových řeckých vojáků. Na druhou stranu se však prokázalo, že k vývoji podobných sečných zbraní docházelo nezávisle i v jiných částech světa a je možné, že historie nože kukri začala dávno před příchodem Alexandra Velikého do Indie. V takovém případě by u kolébky kukri nestála zbraň elitních řeckých oddílů, ale docela obyčejná kosa, či srp.

Kdo ví, jak to bylo?

Od roku 1817 platí pro nepálské válečníky smlouva, aby sloužili jako elitní jednotky v armádě Velké Británie. Když Indie získala svou nezávislost v roce 1947, několik praporů Gurkhů zůstalo v této zemi a od té doby slouží v jedné z nejlidnatější zemi světa. Pověst těchto skvělých bojovníků je tak velká , že sultán z Bruneje má Gurkhy ve své osobní stráži, stejně jako je známá jejich služba u policie v Singapuru.

Všem je známá skutečnost, že bezpečnost schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una v Singapuru v roce 2018 zajišťovali právě Gurkhové.

Ať už slouží v Singapuru, Indii, Velké Británii nebo v Iráku či v Afghánistánu, všichni Gurkhové vlastní osobní nůž khukuri.

Že má tato zbraň a zároveň nástroj zajímavou historii, to je tedy opravdu jisté. Ale ještě zajímavější jsou její vlastnosti, které jsou zcela jedinečné.

Někdo si může mylně snažit zaměnit khukuri s mačetou, ale není tomu tak, protože se od mačety celkem znatelně liší. Na khukuri je zajímavý už jen tvar jeho čepele, která je ostře zahnutá a tak je khukuri velice snadno rozeznatelný od ostatních sečných zbraní. Čepel je jednobřitá, jejíž ostří je zde na vnitřní zahnuté straně. Zakřivené čepele jsou typicky jednostranně ostré čepele, upřednostňované z mnoha důvodů, s řeznou hranou tvarovanou dovnitř a ven v neúplném tvaru S.

Toto řešení umožňuje účinnější sekání a další ničivé řezy. Opakované ostří má za následek větší hmotnost v blízkosti špičky čepele, což dává čepeli velké množství energie a síly pro seky a pronikání, což khukuri činí smrtonosným v boji.

Protože je Nepál a jeho lid velice chudý, byl vytvořen jediný, univerzální nástroj, který slouží ke každodenní práci a k boji. Khukuri, u kterého není primární vzhled, ale účelnost.A jelikož se tvar čepele osvědčil, tak khukuri přežil až do současnosti.

Khukuri zůstal po celá staletí až dodnes nástrojem a zbraní, jíž se jen tak něco nevyrovná. Neobyčejná, úderná a ostrá čepel klasické délky 30 až 50 cm dovoluje člověku klestit cestu dřevnatým a travnatým porostem, sklízet třtinu, mýtit plevel, připravovat palivo na oheň, porážet zvířata, porcovat maso a zeleninu či ovoce, bránit se proti šelmám a bojovat - k sebeobraně i k útoku.

Na obrázcích je rozmanitost použití khukuri...

Tvary a velikosti khukuri od starověkých po moderní kusy se různorodě lišily od místa k místu, od osoby k jinému člověku, od výrobce k výrobci a tak dále. Khukuri, vyrobené ve východní vesnici Bhojpur,  jsou velmi známé pro svou silnou, širokou  čepel, naproti tomu Sirupate, snad nejslavnější khukuri v Nepálu, má čepel velmi úzkou a tenkou.

Podobně khukuri ze Salyanu jsou zase dlouhé a štíhlé s velmi prohlým břichem čepele a  ve vesnici Dhankuta, zase dělají jednoduchý standardní armádní typ čepele , ale dává důraz na pouzdro tím, že je dekorativní a zdobené. Khukuri vyrobené  během 18. a 19. století byly mnohem delší, masivnější a více zakřiveny než současné, moderní protějšky.

Historický khukuri je  často k vidění s velmi širokou a těžkou čepelí, nebo velmi zakřivený, štíhlý a tedy celkově velmi lehký. Pouze standardní armádní khukuri byl a je stále vyroben ve stejném, typizovaném rozměru a váze, aby  v armádě  zajistil vojenskou jednotnost, oproti tomu -  na různých místech vyráběné khukuri se stále od sebe liší, což znemožňuje charakterizovat nebo rozlišovat konkrétní khukuri od ostatních. Navíc, protože všechny khukuri jsou zcela ručně vyráběny - i stejný typ a verze mají tendenci se trochu lišit a zanechávají tak otisk svého  tvůrce a jeho individuality.

Od roku 1500 n.l. byly tradiční khukuri vyráběny v různých délkách čepele od 7 "/ 17cm do 22,5" / 50cm. Nejběžnější khukuri, vyráběné od počátku až do dnešních dnů, využívané jako zbraně nebo nástroje, mají své rozměry od 10 "- 14" ( 25cm-35cm) a váží 1.25-1.75 lbs ( 550-800g). Nepálci stále používají všechny různé velikosti a hmotnosti, přičemž jedny z nejúžasnějších a největších jsou obětní čepele, které mají kolem 18 "/ 46cm, 4 lbs / 1800g, nebo i mnohem více. Tyto dlouhé čepele však nejsou určeny pro každodenní použití.

Khukuri Služba č. 1, známý také jako British Service Issue, je historická, vojenská čepel khukuri, která byla pravděpodobně poprvé vyrobena na konci 40. let minulého století a je stále používána nepálskými Gurkhy. Dřívější modely mají tyto rozměry - celková délka 11.5 "(29,2 cm),váha 475g a pozdnější a současné modely se vyrábí s těmito rozměry - celková délka 10.5"(26,6 cm) ,váha 550g. 

Více informací najdete ZDE.

Společný rys všech khukuri je tedy ten, že všechny mají výraznou křivku dopředu k špičce, což je spolu s vyvážením  zvlášť užitečný tvar této zbraně pro sekání a průraznost. 

Gurkhovi každý detail jeho nože připomíná tisíciletou moudrost předků.....

Nádherná konkávní čepel je symbolem srpku měsíce, magické "planety", tak významné v Upanišadách, ale nejen v nich.Mimo perfektně tvarovaný a leštěný povrch oceli vyniká na čepeli, na straně ostří poblíž rikasa, tajemný půlkruhový výřez s malým čípkem, jehož význam je zdánlivě mnohoznačný.Vyloučíme-li z výčtů významů výřezu - zvaného  Cho "čo", nebo také "kaudi" či "kaura" - podivné tvrzení (evropská interpretace), že sloužil k odvádění krve stékající po čepeli na ruku svírající rukojeť, pak zůstane k pochopení to podstatné.

 Čo představuje v hinduismu významné spojení měsíce a slunce - symbolů Nepálu.

Osobní poznámka: V minulosti jsem se pozastavil nad skutečností, proč je ( myslím z hlediska technického) Cho (Čo ) součástí khukuri. Zcela chápu nepálskou mystiku, že Cho představuje v hinduismu významné spojení měsíce a slunce - symbolů Nepálu, nebo stopu posvátné krávy. Možná, že také Čo slouží k odvodu krve, aby nestékala na rukojeť khukuri, nebo k zachycení nepřátelské čepele. Určitě Cho neslouží pouze k otvírání korunkových uzávěrů. Odpověď na moje hloubání a bádání jsem našel na zahraničním diskuzním foru o nožích, kde jeden člen fora (podle odborné terminologie a praktickými argumenty mi připadal jako odborník, člověk, který nožům rozumí) asi trefil do černého....Tento muž vyrobil khukuri podle nepálského vzoru, z uhlíkové oceli a parciálně kalený, ale bez Cho. Následně prováděl důkladné testy sekání a po krátké době v místě na čepeli khukuri, kde se u nepálského originálu standartně nachází Cho došlo k prasknutí čepele. Čepel khukuri je totiž parciálně kalená v místě kolem ostří, také hřbet čepele bývá kalený a zbytek čepele je měkčí, tím je zachována houževnatost celé čepele a odolnost vůči zlomení při páčení. Domnívám se (a výsledek výše zmiňovaného testu khukuri bez Cho mi to jasně potvrzuje), že Cho slouží jako tlumič, či pohlcovač rázů, nebo jako propružení čepele při sekání parciálně kalenou částí khukuri.

Jiná zpráva z dalšího zahraničního fóra k tématu Cho u khukuri:

Z hlediska fyziky tento výřez uvolňuje při použití nože enormní dynamické zatížení tím, že zvětšuje plochu nejvíce namáhaného místa čepele a v důsledku toho snižuje koncentraci napětí v kovu, což snižuje možnost zlomenin na nulu. Na začátku dvacátého století vyrobili Američané zkušební dávku khukuri bez tohoto zubu - a téměř všechny nože se po zatížení na tomto místě zlomily.

Snad nejušlechtileji formované  Cho se zřetelným magickým podtextem nesou precizní čepele khukuri, vyráběné kováři "Kami" ve východonepálském Chainpuru ( stejné Cho je také u khukuri Chitlange).

Další zvláštností je stříška, do které je broušena horní hrana (hřbet - viz na detail  u vrchního obrázku) u tradičních čepelí khukuri. Tato stříška by měla symbolizovat Himaláje a připomínat Gurkhům jejich domov, tradici, kořeny a sounáležitost.

Podél hřbetu khukuri na ploše čepele se nachází další magicko-mystický symbol:

 Je to vzor, který někdy bývá vytvořen hlubokou stylizovanou rytinou, částečně či úplně tausovanou mosazí, případně zlatem, jindy (u armádních či policejních vzorů) je naznačen jednoduchou rovnou drážkou sahající do poloviny délky čepele. Jde o symbol označovaný jako "aunlo bal" či "rato karang" a představující Šivův meč - meč boha, jemuž je celý kukri vlastně zasvěcen. Šiva je ten, kdo v sobě spojuje funkce tvoření a zkázy - tvořivé aktivity u něho ale převažují. Po zkáze následuje vždy znovuzrození, což je také mystickým posláním celého khukuri.

Na rukojeti nože jsou zpravidla uprostřed její délky po obvodu tři prstence, které ji obtáčejí. Tato "posvátná geometrie" je u všech tradičních a klasických kukri důsledně zachovávána, včetně modelů služebních, armádních a policejních. U nepůvodních napodobenin tento princip nebývá dodržen.

Na charakteristické, zpravidla čočkovité hlavici je závěrová hlava roznýtovaného čepu čepele, podložená kosočtverečnou podložkou z mosazi, hliníku, stříbra, či pozlacená. Celá hlavice rukojeti vytváří při pohledu shora obraz "Božího oka". To náleží symbolicky celé trojici nejvyšších bohů hinduistického, ale i buddhistického panteonu. Střídavě i současně jím na nás hledí Višnu, Šiva i Brahma.

Všeobecně podle názvů lze khukuri rozdělit na dva typy: východní a západní. Přes obecné rozdělení na východní a západní, jsou oba styly khukuri používány ve všech oblastech Nepálu. Východní čepelky pocházejí a jsou pojmenovány podle měst a vesnic východního Nepálu . Východní (Nepálské) čepele jsou: Angkhola khukuri, Chainpure khukuri, Cheetlange (Chitlange) khukuri, Chirwa (Chiruwa) khukuri, Dhankute khukuri, Ganjawla khukuri, Panawala khukuri, Sirupate khukuri.

Sirupatē (सिरुपाते) je slovo běžně používané k popisu dlouhé, štíhlé verze nepálského khukuri.

Slovo sirupate (सिरुपाते) se objevuje v Ralph Lilley Turner's A Comparative and Etymological Dictionary of the Nepali Language z roku 1931 a je popsáno jako:

"सिरु-पाते siru-pate , adj. Dlouhé a štíhlé jako čepel siru" 1

Siru (सिरु) je název místní rostliny. Pate (पाते) znamená "list".

Turner dává význam pro siru (सिरु) jako název dvou odrůd trávy nebo rákosu:

1. Imperata arundinacia (= khar-siru , používá se pro došky );

2. Sob imperata var. latifolia.

(Další možností může být Hypoxis aurea, která se místně nazývá ban siru (बन सिरु).)

List rostliny Siru je dlouhý a úzký, stejně jako čepel, kterou svým tvarem inspiroval. "Sirupate" je tradiční zbraň a nástroj  z hor východního Nepálu, který má silnou roli v místní kultuře kmene  Kirati (skupiny Rai, Limbu, Sunwar atd.) a dodnes se běžně používá pro různé každodenní úkoly v domácnosti, na farmách a vesnicích. V  historických válkách byl Sirupate khukuri vždy preferovanou volbou pro Gurkhy.

Sirupate je i  v dnešní době velmi oblíbeným kukri, jako volba č.2 (pro boj) v rámci britských Gurkhů a indických Gorkhů a je tedy často viděn v aktivní službě vojáků.

Budhune khukuri (बुधुने खुकुरी) je název variace khukri s krátkou, širokou čepelí. Je to termín, který se objevuje ve Srovnávacím a etymologickém slovníku nepálského jazyka z roku 1931.

Termín Bhojpure se objevuje v nedokončeném rukopisu Johna Powella o khukuri. Powell poznamenává, že jde o termín později používaný pro dřívější typ Budhune .

Známý výzkumník khukurī Viking Kunwor dodává:

"Bhojpure (z města (Bhojpur) ve středních kopcích východního Nepálu) je jedním z několika stylů v rámci větší skupiny Budhune (název je odvozen od názvu ryb se širokým břichem). Mnoho nepálským kmenům lze připsat tyto zbraně jako Limbům, Raisúm.... atd."

Jak správně identifikovat nepálský khukuri?

1.PODLE TVARU (PROFILU) ČEPELE KHUKURI

Nepálské khukuri bohužel nelze nikdy nezávisle ověřit, kdy a kde existovaly nebo kdy a kde byly přesně vyrobeny. Neexistují žádné dokumenty, z kterých bychom čerpali, nebo i kdyby byly, jsou dávno pryč s postupem času.  Všechny informace, co nyní existují jsou jen z ústního podání, předávaného z generace na generaci. Informace co viděli, slyšeli, cítili a zažili, když se pokoušeli dozvědět více a více o tomto legendárním noži.

Nejdůležitějším faktorem, který  identifikuje a rozděluje khukuri je tvar neboli profil čepele. Tvary přecházejí od velmi štíhlých po velmi široké a robustní.Níže uvedené názvy nejsou ty pravé khukuri termíny, ale místní, hovorové termíny používané k jasné identifikaci každého khukuri.

SANGLO (sirupate):

"Sanglo"  znamená v nepálštině ŠTÍHLÝ. Podle zde použitého výrazu je tvar čepele khukuri tenký, zužuje se podle štíhlého obrysu. Páteř je také ve většině případů vícerovnější . Díky svému elegantnímu tvaru je lehký, proto praktický a rychlý na používání a přenášení. Tento typ nožů khukuri je v terminologii khukuri obvykle známý jako "Sirupate". V hornatých oblastech Nepálu se nachází list zvaný "Siru" a přirozený tvar listu inspiruje tvar čepele. Je to jedna z klasických verzí a věří se, že pochází z východní části země. Byl a je určen hlavně pro domácí použití.

MAJAULO (baanspate):

CHAAKLO (budhune):

KUPRO (čakra):

SOJO (Sidhe):

THULO (kerapát):

TIKHO (Chuchche):

Tikho, znamená "špičatý" a je to ve skutečnosti velmi oblíbený typ khukuri. Název tohoto khukuri je jednoduchý a srozumitelný. Tvar tohoto khukuri je moderní verzí khukuri, která se objevila někdy v polovině 20. století. Tvar čepele je velmi špičatý v přední části, to je kvůli snadnému bodnutí a propíchnutí. Obrys předního okraje je až do vrcholu poměrně rovný a poté má pouze tvar zakřivení typického khukuri. Zástupci této skupiny Khukuri jsou Limbuwan, Srijung a několik typů khukuri Chitlange a Chainpure. Khukri je vyroben jako dokonalá agresivní zbraň a samozřejmě i pro běžné, každodenní domácí použití.

2.PODLE POUŽITÉ RUKOJEŤI

Half tang - Poloviční tang neboli Částečný Parowal: tento nejstarší způsob řešení rukojeti khukuri má většina historických a klasických khukuri.

Parowal: Rat Tail Tang nebo Stick Tail tang také známý jako "Hidden Tang" nebo Podložka na konci rukojeti khukuri, tuto verzi má většina starých modelů a armádních verzí khukuri

Panawal: Verze Full Flat Tang,  Nýtovaná rukojeť, ve které tang sleduje profil rukojeti a kolíky se používají k upevnění rukojeti k tangu

Pravabwal: Tvar / rys jiný než základní khukuri. Odklon od tradičního, je silně ovlivněna jinými noži, styly a komunitami

3.PODLE ZPRACOVÁNÍ POUZDRA

Sadha: Pouzdro z obyčejné kožené kůže s úchytem na opasek nebo  bez úchytu na opasek

Jhilke / Sajaune (Fancy): Ozdobné pouzdro s řemeslným zpracováním a ozdobou na pouzdru

Kothimoda: ozdobené pouzdro khukuri pro zvláštní příležitosti a významné lidi. 

Kothimody nebo také Kothimory jsou v podstatě hojně ozdobené, a proto poněkud dražší dárkové modely khukuri používané jako pocta pro vyšší představitele místních soudů, pro významné armádní šarže, nebo jako významný prezent hodnostářům, váženým hostům nebo jako památka na službu důstojníkům opouštějícím jednotku do výslužby. 

Zajímavé na této kategorii je, že zatímco pouzdro je z jemné kůže nebo sametu ozdobené zlatem nebo stříbrem, samotný khukuri je pravděpodobně běžný pracovní nůž používaný Gurkhy vyššího postavení.

4.PODLE VLASTNOSTI ČEPELE KHUKURI

Část čepele je upravena výbrusy (v oblasti mezi páteří a úkosem), aby se snížila hmotnost a zlepšilo celkové ovládání khukuri.

Chirrawala: Fuller / Ozdobné drážky  jsou vytvořeny v čepeli pro sílu,  odlehčení čepele a krásu. Nejprve je kukri kovaný a poté vybroušený  v panelu čepele .

Rozdělení khukuri podle vlastnosti čepele (úpravy plochy čepele) naleznete  na tomto odkazu.

Buttewal: Různé vzory, vzory a linie jsou vyrobeny tak, aby khukuri získaly umělecký vzhled a hodnotu

Pattiwal: Vyšší a nerovnoměrné zkosení je vyrobeno pro zvýšení řezné schopnosti a vzhledu čepele

Sadha: Jednoduchý profil s rovným povrchem jako u modelů Army

( V dnešním kontextu musíme přidat ještě jednu kategorii nazvanou "Naya a Naulo" nebo "New and Strange", protože v dnešní době je kukri silně upravován a modernizován podle vkusu, prospěchu a poptávky ).

Khukuri je v nepálské společnosti vysoce ceněná zbraň a nástroj každodenní potřeby, jehož provedení a výzdoba svědčí o postavení majitele. Je také široce používán jako národní monogram a značka úrovně v bezpečnostních složkách Nepálu.

Khukuri je jádrem tradice a kultury Nepálu a jako velmi dobrý přítel nebo smrtící nepřítel odráží dualitu lidské povahy a povahu lidstva.

Jak je z napsaného zřejmé, vyrábějí se původní a nejproslulejší nože typu khukuri v Nepálu.

Jinými khukuri se na tomto místě nehodlám podrobněji zabývat. Setkat se s jejich napodobeninami lze ovšem také v Indii, Pákistánu, Tibetu, na Filipínách a v severozápadní Číně, ale také v Hong-kongu, v Indonésii a jinde.

Na světě neexistuje jiná dodnes bojově užívaná zbraň, jejíž historie sahá do minulosti vzdálené mnoha staletí a která by svou bohatou magickou a mystickou symbolikou vypovídala tolik o duchovní a etnické tradici jejích původních uživatelů.

Závěrem: